DSJ, Jiří a Ivana Jiroutovi
Březová 383, 687 67 Březová
GPS: 48°55'24.89"N, 17°44'28.54"E

+420 723 376 099

| Nabídka služeb | O násCo nás baví |

 

Něco o nás

| Březová | Krbovky | Na konci světa

 

Oba jsme rodáci z Východních Čech, oba jsme ročník 1967 a na Moravu nás v r.1985 zavedlo studium.

Potkali jsme se 10.05.1987 v rychlíku do Čech, ve kterém jsme oba jeli na víkend za rodiči. Po nezbytném navazování vztahů
(to je blábol, co?) jsme spolu začali chodit do hospy a i jinam a po trpělivě očekávaném přistižení při činu na intru, což bylo někdy na podzim 1987, Ivanka splašila podnájem na Jílkové v Brně. Společnému studiu tedy již nic nebránilo.

Někdy začátkem r.1989 jsme dostali garsonku v Žabinách (Žabovřesky, čtvrť Brna), což zařídila taky Ivanka. Když to vezmu dnešním pohledem, tak to byla taková trochu větší naše dnešní ložnice. Panelák, 13.patro. Jednou se pokazil výtah, to byl mazec.


21.10.1989 jsme měli svatbu, neb jsem to "první oznámil mamince", což je oficiální verze. Neoficiální a pravdivá verze hovoří cosi o nedočkavosti ženy, ale tato verze je tvrdě potlačována. Ano! Tluče mě! Právě teď!

Po absolutoriu v 07/1990 jsme se ocitli na Mělníku, kde já jsem byl v armádě a Iva v baru. Tedy ne jako opilka, ale jako barmanka.
Tam jsme vydrželi rok a 06.12.1991 jsme se stěhovali na Moravu.


Do Bojkovic.

To je malé městečko na jihovýchodní Moravě, zhruba na půl cesty mezi Uherským Brodem a Slavičínem. Uherský Brod, Bojkovice a Luhačovice tvoří skoro trojúhelník.

Nastěhovali jsme se do tehdy státního 2+1 / 65m2 bytu, za tehdejších 120,- Kčs/měsíčně, což i v poměru k tehdejšímu platu bylo skutečně zadarmo. Dodnes si pamatuju na pravidelný rituál před stěhováním: Ten byt jsem asi 2 měsíce dával dohromady, protože byl dlouho prázdný.
Iva tehdy byla ještě na Mělníku, takže měla kde bydlet. Skoro každý večer jsem chodil na pivo. 3 piva 10°+ 1 brambůrky = 19,80 Kčs.
Jo, jo - 6 mojich střídmých návštěv hospody byl tehdy měsíční nájem. Už se to sice změnilo, ale leckdy jsou ještě podobné zhovadilosti k vidění. 20 let po narovnání vztahů ...


Na Březovou jsme se přestěhovali v 05/2003.

V r.2003 jsme totiž byli přinuceni řešit bytovou situaci, protože městský byt, v kterém jsme léta v klidu přebývali, koupil spolu s ostatními byty v domě soukromý majitel (soused ...) a začaly tak trochu problémy: platba za parkování na blátě před domem, platba za kočárek pod schody, platba za soukromou telefonní linku v bytě, ...
Sice nic nedostali, ale chtěli to.
V podstatě každá mladší rodina z domu postupně prchla jinam. Zdravíme Šuhajdovi. Já vím Milane, za tu babu opravdu nemůžeš...


Vinca si postavil, Sirupčík si přestavěl, ..., my to vyřešili hypotékou na dům, který po delším hledání objevila Ivanka.

Je to patrový dům z r.1985 a protože byl celou dobu obývaný, tak byl v relativně velmi dobrém stavu a po nastěhování jsme jen vymalovali a natřeli radiátory. Ty měly světle modrou barvu, to byl sakra mazec. Ne, že by nebylo co dál zlepšovat, ale jaksi chybělo finanční krytí ...

Přízemí máme rezervované pro Ivy mamku, která se k nám bude v historicky krátké době stěhovat, 1.patro je naše zázemí.

Hned jak jsme se finačně vzpamatovali, tak jsme na stranu k zahradě vyměnili okna a vstupní dveře, protože na výměnu na celém domě nebylo a tahle strana byla v horším stavu. Další rok jsme vyměnili okna a dveře na stranu do ulice a nyní nás čeká jen rekonstrukce obou koupelen; ale k tomu se dostaneme v roce xy.

Na zimu 2004/2005 jsme se rozhodli pořídit krbová kamna a to byla hodně dobrá investice. Sice jsme na radu bráchy Martina pořídili ve své třídě to nejdražší co bylo (Jotul s přídavným spalováním), ale i přes více než trojnásobnou cenu, ve srovnání s plechovými krbovkami, se nám kamna zaplatila za necelé 2 roky na ušetřeném plynu.

Postupně jsme vzhledem ke způsobu vytápění kupovali dřevo, každý rok něco, takže k 10/2008 máme zásobu asi na 5 let včetně sezony 2008/2009. Dřevo nám leží srovnané na zahradě a protože to máme na paletách, tak se to dá dobře spočítat: 18 europalet polínek, na výšku asi 1,7 m a k tomu asi 4 kubíky štípaných metrů, určených na zpracování na polínka. Letos jsem nařezal a nasekal tuším 8 kubíků, zbytek si nechávám na jaro 2009.

Nejhorší byl začátek - kupujeme "kladovku", takže když to přivezli a naskládali k domu, tak, vzhledem k umístění domu vůči silnici, jsem se nejdříve musel prořezat tou hromadou tak, abysme mohli autem zajíždět až k domu. Všechny ty kubíky jsem naštípal sekerou Fiskars 1400 (dnes se prodává její nástupce - X15), to byl fantastický kup. Je jak nová a ještě nebylo potřeba ji brousit. Neuvěřitelně kvalitní materiál i tvar - seká sama. Jen při tom sekání vypije moc piva :-)


Březová je klasický "konec světa".
Sice je tu papírově vše co třeba, ale úroveň nabízených služeb je trochu mimo naše požadavky a představy, takže v podstatě vše si vozíme z města a místní nabídku kromě hospy nevyužíváme. A to ještě většinou jen Iva, já si kupuju lahváče, neb famózní lahvový Janáček za 10,- je trochu rozdíl proti čepované nicmoc Plzni za 35,- (tu hrůzu jménem Gambrinus nepijákuju).

Ono v podstatě asi není žádný jiný produkt s názvem 10°pivo, který by byl horší jak 10°ze skupiny SAB (desítky mají 3 a to ještě dělají nějaké osmičky nebo co to je). Je jen spousta blbců, kteří byli reklamou přesvědčeni, že jim to má chutnat.
Máme tady sice 2 hospy, ale obě mají totéž - produkty SABMiller. Bohužel ...
A to je přitom cenami ověnčený pivovar doslova a do písmene "za kopcem". Jenže marketingová podpora malého pivovaru nikdy nebude mít na nadnárodní skupinu.
Ale abych nekřivdil místním hospodským - na jejich místě bych taky točil hlavně to, co si "frantavedlezulice" přeje. Business je business. Kvalitní produkt bych ovšem zařadil rovněž.


No nic.

Příklad místní služby: pošta zavírá v 15,30 a kdo jezdí busem, tak dojede v 15,35. Čest vyjímce ve středu, kdy je otevřeno AŽ do
16,00! Vzhledem k běžné pracovní době v r.2008 a skutečnosti, že ten kdo pracuje, tak za prací většinou dojíždí, je to služba skutečně na úrovni ...

V (nejen) našem případě je to skoro k ničemu.
Na druhé straně je tu klid, čisto a fantastická příroda. Rozhodně se tu žije lépe, než v centru nějakého města.

Iva se stará o maminku a Jirka pracuje pro fy Grisport.cz

Společnost nám dělají kocour Honza (6 až 7 let, dostali jsme ho jako dospělého, černobílý) a kocour Ondra (4 roky, máme ho od koťátka, oranžovobílý).
Honza je neuvěřitelně líný, vyžaduje pozornost a má rád hodně lidí kolem sebe. Jako jeho panička, taky má ráda lidi kolem sebe. Je to prostě extrovert. Nejšťastnější je, když mu dáte kus kuřecího a přitom ho drbete na zádech. Je to ale popelnice - žere i olivy a žampiony.
Ondra je přesný opak - loví myši, je nervózní a vzteklý, nemá rád společnost a kromě hlavy se nenechá pohladit. No holt páníček, je taky samotář. Rád klídek, pivínko. Pravý opak paničky, tedy introvert. Oproti Honzovi je to ale hračička a je s ním sranda.

Jedinou shodnou vlastnost má s Honzou - miluje syrové kuřecí. Jinak je ale mlsný jako kocour :-)

Kurzívou psaný hnědý text psala Ivanka. To jen pro pořádek ...

editace: 11/2008



Ondrášek už není ...
Odešel ráno 7.1.2009 a už se nevrátil. Asi myslivci, on byl hrozný lovec. Na jaro si pořídíme koťátko. A už máme i jméno: Albert.

editace: 01/2009



Tak už nemáme ani Honzíka ... Odešel večer 12.6.2009 a už taky nepřišel...

editace: 06/2009



Od 3.7.2009 máme Bertíka. Kouzelné kotě, ale divočák. A je pěkně mlsný. Granulí se ani nedotkne, zato klasika - syrové kuřecí a zejména tvrdý sýr. Po něm se může utlouct.

editace: 09/2009



Tak mladý pan kocour se vybarvuje. Má 4,5 kg, už si dopřává i granule a neskutečně kouše a škrábe. Je to sice hra, ale bere to dost zodpovědně :-) Na jaro asi vyrazí za holkama, už se začíná stavět. Každou chvíli čekáme, že si začne značkovat teritorium.

editace: 12/2009



Bertík vyrazil za holkama. Bere ho to zodpovědně, domů chodí jak do hospody. Nažrat, ale jen trochu, protože není čas, a hned pryč. Huláká už po schodech dolů a pak si dopřává ten pravý kočičí koncert :-) Zatím ale neznačkuje, což se divíme.

editace: 02/2010



Bertík ...
už zmizel i on. Ani se nedožil dospělosti. Hm. Achjo.

editace: 03/2010


Tonda
FerdaTak už máme zase kocoury. Tentokrát sourozence, rasa Ragdoll. Dva darebáky, Tondu a Ferdu. Jsou to odrostlá koťata (narozeni 06/2010) a taky pěkní divočáci. Jsou domácí, byli vychovaní v bytě, tak ani nemají potřebu chodit ven. Na jaro, až bude otevřeno na zahradu, tak určitě vyběhnou. Snad se pak neztratí ...

editace: 11/2010


Kluci řádně přibírají, aktuálně má Ferda 6,2 kg a Tonda 5,5 kg.

editace: 01/2011


Tak kluci už mají o cosi více - Ferda 7,1 a Tonda 5,9 kg

editace: 03/2011

Kluci jsou dospělí a Ferda má 8,2 kg a Tonda 7,8 kg. To už se i pronese. Postupem času se k nám na stravu přihlásila i Terezka, to je taková venkovní kočička někde znedaleka od sousedů, tak to u nás ráno a večer je jak v ZOO.

editace: 04/2012



Tak už máme celkem 3 kocoury na plný úvazek :-).
Někdy v srpnu se ke mně na ulici přidalo kotě, bílo oranžové, podle velikosti asi májové 2012. Druhý Ondráš. Tak mu říkáme Ondráš. Pěkný rváč. Tonda před ním prchá, Ferda se s ním pere a většinou prohraje, i když má o nějakých 6 kg víc :-)

editace: 11/2012



Počet koček stoupá. Ferda, Tonda, Micina a Kulička. Ty dvě jsou venkovní, tak nějak se k nám nastěhovaly... Tereza je stále naživu, stále vyrábí koťata - Kulička je její dcera. Narodila se na zahradě, 15.8.2014, to si pamatuju přesně, protože jsem zrovna seděl venku a četl si noviny, když to na Terezu přišlo. Asi za 2 měsíce ji přivedla, byla to černá koule, tahala břicho po zemi. Kulička. Dnes už je dospělá, divočák.

editace: 03/2016



Tak Tereza povila další koťata, 2 oranžové kluky, Ondráše a Zrzka. Narodili se někdy v květnu, v červenci nám je přišla ukázat a už u nás zůstali. Jsou ale na zahradě a na stravu. Doma už by to bylo moc, už takhle se ti stávající motají pod nohama.

editace: 10/2016

| Březová | Krbovky | Na konci světa | nahoru |

© 2008-2016 DSJ